Princezny v pohádkách často vybírají vhodného ženicha tak, že potenciálním nápadníkům kladou řadu záludných úkolů: Vylovit prsten z jezera, přinést tři zlaté vlasy děda Vševěda apod. Předpokládají, že silný, statečný, bystrý, laskavý a věrný hoch všechny úkoly splní. Jsou si ale jisté, že jejich úkoly skutečně ověřují žádané vlastnosti?
I vysoké školy, FF UP nevyjímaje, se mohou chovat jako princezny a nechat uchazeče absolvovat baterie testů ke zjištění jejich „studijních předpokladů“: Rotovat 3D obrazce, řešit logické hádanky či uvést datum, kdy byl objeven Rukopis zelenohorský. Co to však studijní předpoklady jsou? A měří je tyto testy vůbec?
Tým autorů z kateder psychologie, slavistiky a germanistiky pod vedením Mgr. Miroslava Charváta, Ph.D. zkoumal Testy předpokladů ke studiu na FF UP (SPF) z let 2011 – 2013. Výsledky analýz napovídají, kudy se při zvyšování kvality těchto testů dále vydat. Jakkoliv se mohou zvolené položky zdát „libovolné“, měří patrně řadu schopností, které se při studiu na vysoké škole hodí – práce s textem, logicko-analytické myšlení, schopnost rozhodování aj. Zároveň je ale z analýz vidět i stav „závodu ve zbrojení“ mezi tvůrci testu a uchazeči – některé typy položek (jako číselné řady) jsou mezi uchazeči evidentně velmi známé a tudíž snadné. Velkou komplikací při určování reliability i validity přijímacích testů je i to, že každý rok se musí vymýšlet nové a znění testů je až do jejich ostré administrace utajováno.
Na druhé straně se dá říci, že existují dobré a špatné položky a tvůrci testů se mohou pro následujíc rok hodně poučit. Rok od roku přicházejí s položkami novými, doufáme, že i kvalitnějšími, a zlepšují tak predikci výkonu uchazečů-budoucích studentů.
Příkladem položky obtížné a málo rozlišující (tj. problematické) je tato:
Vyberte z nabídky variantu, která nejlépe vystihuje význam slova okulista.
a) šaman
b) oční lékař
c) vyznavač okultních věd
d) výrobce brýlí
e) pracovník vydavatelství provádějící úpravu formátu rukopisů před vytištěním
Příkladem položky ze všeobecného přehledu, která měla docela dobré diskriminační vlastnosti, je tato:
Mezi literární proudy 19. století nepatří
a) romantismus.
b) realismus.
c) naturalismus.
d) surrealismus.
e) preromantismus.
Cesta za kvalitou je ovšem dlouhá a spletitá, proto i autoři počítají s tím, že vyvinout „optimální“ test studijních předpokladů bude ještě nějakou dobu trvat.
Tyto údaje jsou dílčím výstupem projektu SGS IGA FF_2013_011 „Testy studijních předpokladů jako součást přijímacího řízení na vysokou školu a jejich potenciál k predikci akademického úspěchu“.
