Se změnou životního stylu a bezprecedentním vývojem v historii lidstva se mění také problémy, se kterými se lidé potýkají. Spolu s dramatickou změnou jídelního prostředí můžeme mezi tyto problémy zařadit i problematickou konzumaci jídla. Konzumace jídla už není spojena s pouhou fyziologickou potřebou energie, kdy organismus potřebuje utišit hlad a přežít. V současné době, pro niž jsou charakteristické stále zvyšující se nároky, se jídlo často stává copingovou strategií. Jídlo slouží k vypořádání se s nároky života, ke zklidnění, ke zmírnění emočního napětí, smutku, naštvání, nervozity. Děti i dospívající jsou naučeni jídlem řešit nepohodu, kompenzovat negativní pocity a bolest (např. dětské úrazy, které jsou kompenzovány potravinami obsahujícími vysoký podíl cukru, přejídání způsobené stresem ve škole). Navíc v současné době existuje nepřeberné množství různých přístupů ke stravování, jídlo je všude dostupné, a zároveň jsou dospívající obklopeni kultem štíhlosti. Proto je pro ně těžké vytvořit si zdravý vztah k jídlu a ke svému tělu. Přitom právě adolescence je významnou etapou v utváření osobnosti každého člověka.
Nadměrná konzumace jídla, hlavně cukru, soli, tuků a jejich spojení s obezitou jsou témata, o která rapidně roste zájem ze strany WHO i politiků. Česká republika patří k zemím s největší prevalencí obezity v Evropě (ČSÚ, 2014).
Vzhledem k tíživé situaci ohledně rozmachu obezity je stále častěji předmětem diskuzí její souvislost se závislostí na jídle. Existuje mnoho paralel mezi obezitou, přejídáním, a závislostí. Jídlo je primární odměnou a ukazuje se, že závislost na jídle působí na neurobiologické okruhy (systém odměny) stejným způsobem jako závislost na psychoaktivních látkách. Závislost na jídle je postulována jako jedna z možných příčin epidemie obezity.
Z výše uvedených důvodů realizujeme projekt, který se zaměřuje na prozkoumání vztahu k jídlu a s ním spojené psychologické proměnné (např. impulzivita) u českých dospívajících ve věku 15-18 let (N=2000). V rámci studie jsou ze zahraničí převáděny vybrané metody k diagnostice závislosti na jídle, bažení po jídle a traumatu. Do výzkumu budou také zapojeni dospívající, kteří trpí obezitou nebo nadváhou (N=50) a jsou z tohoto důvodu léčeni.
Jedním z cílů práce je také odlišit koncept závislosti na jídle od dalších forem patologického vztahu k jídlu a přispět tak k vytvoření specifických, a tedy účinnějších způsobů léčby. Závislost na jídle je komplexní problém a náš výzkum je prvním krokem k jeho analýze v České republice. Hlubší porozumění tomuto fenoménu by mohlo vést k vytvoření účinné prevence.
Cíle výzkumného projektu
Hlavním cílem výzkumného projektu je zmapovat stravovací návyky, vztah k jídlu, prevalenci nadváhy a obezity a s nimi spojené psychologické proměnné. Výzkumný soubor bude tvořit reprezentativní soubor české populace adolescentů. Dalším cílem je také prozkoumat koncept závislosti na jídle a poruch příjmu potravy u českých adolescentů. Studie rovněž poskytne výsledky týkající se porovnání osobnostních proměnných u dospívajících, kteří jsou léčeni pro obezitu, a jejich vrstevníků se zdravou váhou.
Metodika výzkumu
Na základě zhodnocení dosavadních diagnostických nástrojů, překladů dostupných nástrojů a rešerše literatury bude vytvořena testová baterie. Baterie bude ověřena v pilotním testování. Ostrý sběr dat bude probíhat formou face to face. Do výzkumné studie budou zahrnuti jedinci ze všech krajů České republiky. Pro zastoupení respondentů ze středního vzdělávání budou oslovena gymnázia, střední odborná učiliště a střední odborné školy s maturitou, celkem na základě stratifikačního výběru bude do výzkumné studie zahrnuto 28 institucí poskytujících střední vzdělání. Základním souborem budou dospívající ve věku 15 až 18 let z celé České republiky.
Klinickou skupinu budeme testovat v léčebnách zaměřených na léčbu dětské a adolescentní obezity. Zajištění realizace testování face to face bude probíhat prostřednictvím poštovní, emailové a telefonické komunikace se vzdělávacími a léčebnými institucemi.
Studie bude realizována na rozsáhlém reprezentativním výběrovém souboru, v němž budou zastoupeni respondenti ze všech krajů ČR.
Metody získávání dat
Výzkum bude realizován prostřednictvím kvantitativní studie:
- Administrace testové baterie bude probíhat formou face to face: Testovaným souborem bude reprezentativní soubor adolescentů (N=2000). Testování bude probíhat formou dotazníkového šetření, kde budou respondentům metodou face to face administrovány psychodiagnostické nástroje k vyplnění. Testování bude reprezentativní z hlediska demografického rozložení, v každém kraji České republiky proběhne testování na jednom gymnáziu a na jedné střední odborné škole.
- Face to face testová baterie: adolescentům s obezitou, kteří jsou z tohoto důvodu léčeni v lázních, bude administrována stejná dotazníková baterie (N=50).
Etika studie
V rámci výzkumu budou dodržovány etické standardy a zákonné normy určené pro práci s respondenty, spolupracujícími institucemi a nakládání s daty dle GDPR. Pro naplnění etických zásad budou ve výzkumu dodržovány následující kroky:
- informování respondentů o účelu studie a o anonymitě studie;
- informování vedení lázní a škol o cílech výzkumné studie a výsledcích projektu;
- dotazníky budou zadávány proškoleným administrátorem;
- účast ve studii bude vždy dobrovolná;
- respondenti mohou kdykoli z výzkumu odstoupit;
- instituce budou informovány o výsledcích studie, které jim budou poskytnuty online formou dizertační práce;
- se získanými daty bude vždy nakládáno v souladu s příslušnými zákonnými normami a dle etických pravidel;
- data nebudou zpřístupněna třetím osobám;
- bude dbáno na ochranu dat po jejich zpracování (skartace dotazníků);
- během všech fází výzkumu budou dodržovány etické kodexy ČMPS a EFPS.
Očekávaný přínos výzkumného projektu
Výzkumný projekt přinese standardizaci nástrojů k diagnostice obtíží spojených se stravováním a psychologickými proměnnými u dospívající mládeže od 15 do 18 let. Standardizované psychodiagnostické metody budou moci sloužit jako vodítko odborníkům pracujícím s dospívajícími v široké psychologické praxi.
Vzhledem k rostoucí dostupnosti množství a druhů jídla a zároveň tlaku na vzhled a štíhlost je nutné pochopit potřeby dospívajících a přispět k prohloubení poznatků o této problematice. Naše zjištění by mohla pomoci k pochopení celkové komplexnosti vztahu k jídlu a k nahlédnutí do světa a psychiky dospívajících, kteří bojují se svým vztahem k jídlu.
Výzkum zároveň poskytne kompletní screening jídelního chování u zmiňované populace na celém území ČR. Náš výzkum na reprezentativním souboru českých dospívajících přinese kvalitní data a informace o způsobu stravování českých dospívajících, které budou moci v budoucnu posloužit také jako kvalitní data vedoucí například také k legislativním změnám.
Za výzkumný tým
Mgr. Helena Pipová
PhDr. Martin Dolejš, PhD.
Mgr. Jaroslava Suchá
Barbora Honková
Markéta Kostková
Katedra psychologie FF
Univerzita Palackého
Křížkovského 10
771 80 Olomouc
www.psych.upol.cz
Kontakt
helena.pipova01@upol.cz
+420 585 633 521
