Milé milovnice a milovníci psychologie,
srdečně Vás zveme na naši legendární konferenci Ph.D. Existence. Tentokrát na téma: Nekonečno v psychologii. A jak už název napovídá, zážitky vás čekají vskutku nekonečné.
Návštěva konference vás obohatí jednak o ryze praktické znalosti jako jsou rady co (ne)dělat v akademickém výzkumu. Jaké postupy mu vloženě škodí a co jaké faktory naopak souvisí s akademickým úspěchem. Těšit se můžete také odborníky ze světa nekonečného marketingu a sice z firem Google a Emirates airline. A chladnými vás jistě nenechá ani večerní program pro účastníky, ve kterém se mimo jiné představí katederní psychologický dramatický spolek Alter Ego.
A teď už zbývá jen:
KDY: 31. 1. – 1. 2. 2018
KDE: Konvikt – Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (Univerzitní 3, 771 80 Olomouc)
KDE SE PŘIHLÁSIT: no přeci tady 🙂
A samozřejmě kompletní program.
No a co by to bylo za lákání, bez malé dávky ochutnávky abstraktů. Tak tady jsou 🙂
Potvrzení hosté a jejich přednášky
BOŘIVOJ TREJBAL
Kdy se bude létat do nekonečna?
Ředitel české pobočky Emirates airline přiblíží, kdy se fikce stane skutečností. Letecký průmysl se začíná vážně zabývat dopravou „běžných pasažérů“ do vesmíru. Jak se připravuje marketing budoucnosti? A jde skutečně jen o finance?
PhDr. Romana Mazalová ,Ph.D.
V nekonečné síti online marketingu
Je černá a bílá, dobro a zlo, hrušky a jablka. Reklama je zlo. A nejlépe ji zakázat. Na „všech těch internetech“. Tečka. Vážně si to myslíte? A nebo připouštíte možnost, že svět není černo-bílý? O reklamě, online marketingu a nalezení cesty běžného uživatele v nekonečné síti online.
Dalibor Klíč, Google
Jak se stanovuje digitální diagnóza
Lékaři rozdělují pacienty na zdravé a nemocné. Těm nemocným poté vystavují diagnózu. V digitálním světě rozdělujeme uživatele podle toho, jestli chtějí nakoupit nebo ne. Cílem přednášky je vysvětlit způsob, jak se v digitálním prostředí vyhodnocují projevy uživatelského chování, a jak se s nimi dále pracuje.
Doc. PhDr Martina Hřebíčková Dr.Dsc
O psychologickém výzkumu a jak v něm uspět
V prezentaci představím výzkumy stereotypů v kontextu pětifaktorového modelu osobnosti a zmíním hlavní výsledky. Na základě osobních zkušeností shrnu zásady pro přípravu a realizaci psychologických výzkumů, které obstojí v mezinárodní konkurenci. Na závěr uvedu, jak by měli doktorandky a doktorandi postupovat, aby připravili kvalitní disertaci.
Mgr. Ondřej Vencálek
http://kma.upol.cz/vizitka/vencalek/
Problémy se statistikou v našem myšlení.
Je lépe chválit nebo kárat? Proč výroky sportovních komentátorů občas přivolají pohromu? A jak je to s inteligencí manželů velmi inteligentních žen? Dozvíte se, co spojuje tyto otázky a jak na ně nahlíží statistik. Inspirováno knihou Myšlení rychlé a pomalé Daniela Kahnemana.
Robert Tomšik
Vplyv osobnostných dimenzií na akademickú úspešnosť vysokoškolských študentov
Osobnosť zohráva významnú úlohu pri ovplyvňovaní akademickej úspešnosti. Ako potvrdili empirické dôkazy, so zvyšujúcim sa vekom jednotlivcov osobnostné dimenzie majú menší vplyv na akademickú úspešnosť. V našom výskume osobnostné dimenzie boli mapované pomocou NEO-FFI osobnostného inventáru a školská úspešnosť pomocou priemeru známok GPA na vzorke N = 402 vysokoškolských študentov prvého ročníka bakalárskeho stupňa. Ako ukazujú výsledky, iba osobnostná dimenzia svedomitosť bola štatisticky významne spojená s akademickou úspešnosťou GPA. BigFive model vysvetľoval len 2,5% variability vo výskumnom súbore, kde sa iba osobnostná dimenzia svedomitosť preukázala ako štatisticky významný prediktor (Beta = -0,194; t = -3,389; Sig. < 0,001) akademickej úspešnosti u študentov vysokých škôl.
Kľúčové slová: Dimenzie osobnosti, BigFive, NEO-FFI, Akademická úspešnosť
Mgr. Vladimír Matlach
Neuronové sítě – úsvit umělé inteligence
Poslední dobou se čím dál častěji objevují zprávy o hlubokém učení, umělých neuronových sítích — o úsvitu umělé inteligence. Varování od významných vědců a vizionářů dnešní doby na celé věci přidává určitou znepokojivost, a co je horší, pocit nejistoty v tom, co se vlastně děje, a proč je to teď jiné než kdysi. Je celý tento rozruch technickou fantazií, nebo se dotkne našich životů?
Tomáš Fürst
Vystudoval matematické modelování na Universitě Karlově. Domnívá se, že matematika je jazykem přírody a podle toho se i chová: baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů, analýzou dat a signálů, strojovým učením, bioinformatikou, analýzou lékařských dat, bayesovskou inferencí a tak podobně. Umí od všeho kousek a nic pořádně. K tomu všemu se snaží spolupracovat s průmyslem, zejména automobilovým, v oblasti, které se říká Industry 4.0. Nikdo neví, co to je, ale všichni to musejí mít. Zpovzdálí a s velkou nedůvěrou sleduje užívání matematiky v ekonomii a jiných společenských vědách. Když se to hodí nejméně, utrousí k tomu pár nevychovaných poznámek, které jsou k nahlédnutí například zde:
http://finmag.penize.cz/clanky/autor/70039512-tomas-furst
Nejlepší rok svého akademického života strávil na Fulbrightově stipendiu na Northwestern University v Evanstonu u Chicaga. Je členem akademického senátu Přírodovědecké fakulty UP, nově i členem Rady vysokých škol. V obou institucích dělá něco jako šaška.
Cesta do pekel: Špatné incentivy a nevhodná matematika ničí výzkum
Tomáš Fürst a Honza Strojil
Poslední dobou se čím dál častěji stává, že výsledky výzkumu nejsou replikovatelné. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Domníváme se, že příčinou tohoto neblahého vývoje je kombinace špatných incentiv a nevhodné matematiky. Mezi špatné incentivy patří zejména velký tlak na neustálou produkci jakýchsi publikací, preference pozitivních výsledků nad negativními, nedostatečná motivace k opakování experimentů a nešťastná struktura středoevropské akademické půdy a financování vědy a výzkumu. Nevhodná matematika sestává hlavně z klasického statistického paradigmatu testování hypotéz, které se rutinně používá k inferenci místo vhodnějšího bayesovského přístupu. Budeme se věnovat důsledkům pro vědu a výzkum a navrhneme několik řešení. V závěru vyslovíme temné varování a představíme příklad katastrofálních důsledků kombinace špatných incentiv a nevhodné matematiky.
Délka 90 minut
Strojové učení změní svět. Víc, než si myslíte.
Tomáš Fürst
Na úvod připomeneme, že vzestup západní civilizace vypadal ještě kolem roku 1400 velmi nepravděpodobně. A přesto k němu došlo. Sdílíme názor Nialla Fergusona, že za vzestupem Západu stálo šest „zabijáckých aplikací“: soutěžení, věda a výzkum, medicína, vlastnická práva, konzumní společnost a protestantská pracovní morálka. Do této perspektivy chceme zasadit tři nejdůležitější vědecko-technické pohyby současné doby: strojové učení a Big Data, Complexity Science a Velký Bayesovský Obrat.
Délka: 45 minut