Na Katedře psychologie FF UP v Olomouci působím jako vedoucí výzkumné oblasti Psychologie práce, organizace a dopravní psychologie. V této pozici odborně zastřešuji výzkum jednotlivých výzkumných témat zahrnutých do této oblasti. Sám se věnuji níže uvedeným tématům, na kterých spolupracuji s kolegy v ČR i zahraničí.
Individuální a skupinová zkušenost v pracovním prostředí
Anotace: Jedinec prožívá v individuálním i skupinovém smyslu vztah k sobě, práci, organizaci i ostatním lidem. Vytváří se jeho individuální zkušenost, stejně jako sdílená zkušenost pracovních skupin. Zkušenost jedince a skupin považujeme za klíčový aspekt dynamického pracovního prostředí, které neovlivňuje pouze další zkušenosti zaměstnanců, ale zásadním způsobem vstupuje do otázek konkurenceschopnosti organizace. Zájem je zde věnován nejen poznávání specifických zkušeností zaměstnanců, ale i faktorům na zkušenost působícím a možnostem manažerů zkušenost ovlivnit a řídit. Mezi základní otázky spojené s individuální a skupinovou zkušeností zařazujeme problematiku: a) work–life balance s přesahem do tématu Fungování rodiny a zvládání nároků rodinného a pracovního života; b) organizační kultury a etiky; c) struktury a dynamiky pracovních týmů ve vztahu k jejich výkonnosti; d) stresu a pracovní zátěže v souvislosti s osobnostními a kognitivními předpoklady. Výstupem výzkumného tématu je explorace aktuálního stavu výše popsaných podoblastí a publikace výzkumných zjištění formou série odborných článků, které navazují na již dříve publikované výstupy zaměřené právě na individuální a skupinovou zkušenost v pracovním prostředí.
Aplikace teorie Attachmentu v pracovním prostředí
Anotace: V návaznosti na vývoj teorie Attachmentu a jejího postupného prorůstaní do řady psychologických oborů věnujeme pozornost možnostem aplikace této teorie v psychologii práce a organizace. Na podkladu dosavadních zahraničních výzkumů je diskutován zejména potenciál teorie a z ní vyplývajících nástrojů pro výběr zaměstnanců na pozice manažerské nebo v pracovních týmech. Realizace výzkumného tématu byla strukturována nejprve do ověřování zahraničních zjištění v českém prostředí. Na základě ověřených indikátorů jednotlivých strategií citového připoutání jsou výstupem řešení celého tématu dva nové diagnostické nástroje EWR-I a EWR-T přizpůsobené středoevropským podmínkám. Aktuálním cílem je ověření psychometrických parametrů obou nových metod, a to především v souvislosti s objektivními daty. Po psychometrickém ověření bude nový diagnostický nástroj určen k aplikaci při výběru a rozvoji zaměstnanců, stejně jako k diagnostice a utváření pracovních týmů.
Efektivita a prediktivní validita psychodiagnostických metod při výběru zaměstnanců
Anotace: Při aplikaci psychodiagnostických metod při výběru zaměstnanců je v popředí zájmu jejich prediktivní validita. Přes jasně stanovená kritéria výběru, vyplývající z analýzy pracovních činností konkrétní pozice, a navazující definice sledovaných psychických vlastností, je prediktivní validita psychodiagnostických metod užitých při výběru často odvozená, obecná nebo neznámá. Zvláštní pozornost je v tomto kontextu věnována projektivním metodám, ke kterým bylo dosud publikováno celosvětově pouze několik relevantních výzkumných studií. Specificky je zaměřena pozornost na Rorschachovu metodu a Zulligerův test. V prvním případě jde o ověřování prediktivní validity, ve druhém případě o revizi celkového přístupu k administraci, vyhodnocení a interpretace. Při řešení celého tématu se zaměřujeme zejména na predikci obecného výkonnosti, CWB a OCB. Vedle prediktivní validity je pak druhou klíčovou otázkou efektivita použitých metod, která je závislá na ceně metody; přidané hodnotě pracovní pozice, pro kterou jsou zaměstnanci vybíráni; čase nutného pro použití metody; rozsahu poskytnutých výsledků.
Testy integrity v psychologii práce
Anotace: Testování integrity při výběru a rozvoji zaměstnanců je v ČR aktuálně rozvíjeným tématem ve srovnání se stavem v USA a západní Evropě, kde tento vývoj proběhnul v uplynulých dekádách. Na jednu stranu jsou poznatky o integritě uchazečů a zaměstnanců, vymezované jako důvěryhodnost, poctivost, čestnost, nízká tendence k CWB apod., v praxi značně žádané, protože integrita členů organizací významně ovlivňuje úspěšnost zaměstnavatelů. Na druhou stranu je samotná diagnostika integrity spojena s řadou nejasností a kontroverzí. Mezi hlavními otázkami se objevuje prediktivní validita zjevných a skrytých testů integrity, stigmatizace uchazečů či zaměstnanců, odklon od pravidla pozitivního ověřování v psychologii práce, dopad sociální desirability na testy integrity a především dynamické souvislosti integrity v interakci mezi uchazečem, zaměstnancem a zaměstnavatelem. Aktuálnost problematiky je vedle uvedených otázek umocněna nedostatečným množstvím testů integrity dostupných v ČR s odpovídajícími normami a ověřenými psychometrickými charakteristikami. Výzkum v této oblasti bude proto věnován nejen kontroverzním otázkám, ale i samotnému převodu zahraničních metod a vytváření originálních metod k diagnostice integrity.
