Bakalářské studium jednooborové psychologie Délka studia: 3 roky Charakteristika oboru Bakalářský studijní program psychologie je koncipován v souladu se standardy systému Europsycholog do tří navazujících ročníků zakončených obhajobou bakalářské diplomové práce a státní bakalářskou zkouškou. Struktura předmětů rozlišuje předměty základní (povinné), předměty povinně volitelné a předměty volitelné. Kreditní systém umožňuje u povinně volitelných a volitelných předmětů volbu předmětů z širšího výběru ve vztahu ke kreditním limitům. Celkový kreditní limit činí 180 kreditů. Kurikulum se skládá z teoretických disciplín poskytujících informace o roli psychologie a psychologa v kontextu příbuzných vědních oborů (filosofie, etika, kulturní antropologie, anatomie a fyziologie aj.), orientaci v jednotlivých oblastech psychologie (kognitivní, sociální, vývojová, pedagogická a školní, klinická, psychologie osobnosti, psychologie práce a organizace, psychodiagnostika aj.) a rozvíjejících akademické a odborné dovednosti (celkově cca 70 % kurikula). Významnou součástí (cca 20 %) je taktéž vzdělání a výcvik v oblasti vědecké metodologie, statistiky a psychometrie, a předměty rozvíjející obecné způsobilosti zvyšující uplatnění absolventa na trhu práce (např. znalost cizího jazyka aj., celkově cca 10 % kurikula). Studenti také mají již během této fáze možnost absolvovat praxi z klinické psychologie a psychologie práce. Studijní program je vhodný pro uchazeče, kteří plánují využití psychologických poznatků a dovedností v jiných oblastech praxe (např. zakázkový výzkum, média a marketing, sociální služby, školství, atp.) anebo pro ty, kteří chtějí sledovat profesní dráhu psychologa a pokračovat v jednooborovém navazujícím magisterském studiu. Profil a uplatnění absolventa Absolventi bakalářského jednooborového prezenčního studia psychologie se mohou uplatnit v pomáhajících profesích, personalistice, státní správě, jako asistenti psychologů apod. Jsou také připraveni pro navazující magisterské studium psychologie, jehož absolvování je nezbytnou podmínkou k samostatnému výkonu profese psychologa. Absolvent bakalářského programu psychologie má rozvinuté komunikační a prezentační dovednosti, vč. schopnosti komunikace alespoň v jednom cizím jazyce, disponuje organizačními dovednostmi a schopností práce v týmu. Dovede se podílet na odborném vedení a facilitaci skupinové interakce, je schopný sebereflexe, kontinuálního seberozvoje a vzdělávání. Má rozvinuté analytické a kritické myšlení, schopnost kritické analýzy informací a zdrojů, dovede používat informační a komunikační technologie pro účely rešerše, výzkumu, analýzy dat a sdílení informací. Při jednání s lidmi jakož i při dalších svých činnostech (poradenství, diagnostika, výzkum, psaní odborných zpráv a publikací…) dodržuje etické principy. Je proto připraven k výkonu povolání mimo oblast samostatné psychologické praxe, popř. k navazujícímu magisterskému jednooborovému studiu psychologie. Absolvent bakalářského programu zná hlavní směry, teorie, myšlenky a psychologické disciplíny vč. jejich hlavních představitelů, odborné terminologie a terminologie používané v příbuzných oborech. Dovede popsat a klasifikovat psychické procesy, obsahy a stavy v souvislosti s vědomím, vnímáním, pozorností, myšlením, pamětí, motivací, emocemi a jazykovým vývojem, stejně jako mechanismy učení a faktory, které ho ovlivňují. Dokáže propojovat poznatky z teoretických i aplikovaných disciplín a aplikovat je v každodenní praxi, např. při vysvětlení fenoménů běžného života, a je schopen komunikace s odborníky z příbuzných oblastí (lékaři, pracovníci ve školství,?) a navázání interdisciplinární spolupráce. Absolvent se též orientuje v oblasti psychického vývoje člověka, stejně jako v oblasti poruch psychického vývoje a postižení u dětí a ve specifikách životních podmínek a potřeb dětí a osob, které žijí v nepříznivých a ohrožujících podmínkách. Disponuje znalostmi z oblasti klinické psychologie a psychopatologie, zná základní klasifikace a projevy duševních onemocnění vč. možností jejich léčby i zásady a metody psychologické diagnostiky dospělých a dětí (individuální i skupinové, popř. v kontextu psychologie práce a organizace a pedagogické a školní psychologie). Dokáže vybrat vhodný diagnostický nástroj či sestrojit testovou metodu, zvolit postup vyšetření, sejmout anamnézu a administrovat vybrané metody, a následně je po zaškolení či pod dozorem školitele (klinického psychologa) vyhodnotit a základně interpretovat. V různém kontextu (např. poradenství, diagnostika, výběr zaměstnanců, výzkum aj.) dokáže absolvent navázat kontakt s klientem, vést rozhovor a poskytovat zpětnou vazbu. Zná legislativní rámec práce psychologa, etické zásady a kodexy v psychologii a relevantní profesní organizace. Orientuje se v systému sociálních a poradenských zařízení a služeb, zná role a kompetence odborníků v příbuzných oblastech. Umí taktéž vyhledávat v databázích odborných textů, zná zásady psaní odborných zpráv a publikací vč. citačních norem a dovede kriticky zhodnotit silné a slabé stránky výzkumných studií. Zná základy metodologie výzkumu ve společenských vědách, základní přístupy a metody kvalitativní i kvantitativní analýzy dat, deskriptivní a inferenční statistiky vč. teorie pravděpodobnosti, psychometrie a teorie konstrukce testů a dotazníků. V různém kontextu (např. psychologie práce a organizace, pedagogická a školní psychologie, sociální psychologie aj.) dokáže navrhnout, provést a vyhodnotit jednoduchý kvantitativní, kvalitativní či smíšený výzkum nebo jednoduchý experiment a prezentovat jeho výsledky. Dovede používat statistický software a software pro zpracování dat kvalitativní povahy a rozumí jejich výstupům. Požadavky přijímací zkoušky Přijímací řízení na bakalářské studium psychologie na FF UP je dvoukolové. V prvním kole uchazeč absolvuje test předpokladů ke studiu SPF a oborový test OTP z psychologie. Pro postup do druhého kola musí uchazeč prokázat dostatečně rozvinuté předpoklady ke studiu a základní orientaci v oboru na úrovni středoškolského vzdělání. To znamená, že musí dosáhnout dostatečně vysokého celkového percentilu v obou testech, přičemž váhy pro výpočet celkového percentilu jsou 40 % percentilu ze SPF a 60 % percentilu z OT (tj. dle vzorce Celkový percentil = 0,4 x percentil ze SPF + 0,6 x percentil z OT). Do druhého kola postupuje cca 240 uchazečů v prezenční a cca 170 v kombinované formě. Jsou to uchazeči s nejvyšším celkovým percentilem z testů (celkový počet postupujících se může v řádu jednotek mírně lišit, neboť stejného celkového percentilu může na hranici přijetí dosáhnout více uchazečů). Jejich seznam bude spolu s rozdělením do zkušebních komisí zveřejněn na těchto stránkách zde a také na internetové stránce FF UP v sekci Přijímací řízení – průběžné informace. a) SPF – Test studijních předpokladů na FF UP Písemný test SPF (Test studijních předpokladů ke studiu na FF UP s důrazem na orientaci v humanitních a sociálně-vědních disciplínách) je základem přijímací zkoušky pro všechny bakalářské obory FF UP. Test trvá maximálně 50 minut a má 50 otázek s možnostmi odpovědí a, b, c, d, e (podrobnější informace a závazné parametry testu jsou publikovány na stránkách FF UP v sekci přijímací řízení). b) OTP – Oborový test psychologie Písemný test bude zaměřen na základní znalosti z oblasti psychologie, filozofie, sociologie a biologie (s důrazem na biologii člověka) v rozsahu témat, která jsou probírána ve výuce na středních školách. Test trvá maximálně 50 minut a má 50 otázek s možnostmi odpovědí a, b, c, d, e. Znění testů z uplynulých let je zveřejňováno na webu FF UP v sekci Testy a zprávy z přijímacího řízení. Uchazeč si s sebou v druhém kole k ústní zkoušce donese: Uchazeč u ústního pohovoru prokazuje znalosti a dovednosti důležité pro studium psychologie, což posuzuje minimálně tříčlenná komise na základě předložených materiálů a odpovědí uchazeče na dvě losované znalostní otázky z následujících oblastí: dějiny psychologie, obecná psychologie, vývojová psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, základy klinické psychologie, psychologie práce a biologie člověka (detailní rozpis otázek lze nalézt níže). Ústní přijímací zkouška je hodnocena v rozsahu 0 – 100 bodů. Body z ústní zkoušky a výsledný skór z písemných testů se poté přepočítají do celkového výsledku přijímacího řízení (opět v rozsahu 0 – 100 bodů) s tím, že celkový výsledek písemných testů v prvním kole má váhu 20 % a výsledek ústní části přijímacího řízení v druhém kole má váhu 80 %. K přijetí je poté navrženo cca 80 uchazečů v prezenční a cca 50 v kombinované formě (což je dáno kapacitou oboru). Jsou to ti uchazeči o studium psychologie, kteří se na základě celkového výsledku přijímacího řízení umístili mezi nejlepšími. Místo konání ústního kola přijímacích zkoušek: Aktuální informace týkající se průběhu přijímacích zkoušek sledujte též na stránkách Filozofické fakulty. Informace o obsahu přijímacích zkoušek najdete též v Katalogu studijních oborů. Odborné okruhy k přijímacím zkouškám: Dějiny psychologie Obecná psychologie Vývojová psychologie Sociální psychologie Psychologie osobnosti Klinická psychologie Biologie Psychologie práce a organizace Doporučená literatura
Bakalářské studium
SelectShow>
Akademický titul: Bc.
Studium garantuje: doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.
Kontakt na katedru: Lenka Molnárová – asistentka
tel.: 585 633 501, e-mail: lenka.molnarova@upol.cz
Vodární 6, 772 00 Olomouc
www.psych.upol.cz
I když se student hlásí na více oborů, vykoná jen jeden společný test TSP, který bude započten ke všem přihláškám.
I) občanský průkaz, nebo případně jiný oficiální doklad s fotografií (př. cestovní pas, řidičský průkaz),
II) esej v maximálním rozsahu 2 normostran A4, tj. 3600 znaků včetně mezer, ve které popíše a) svou motivaci a důvody proč se hlásí na obor psychologie, b) sebereflexi toho, proč je právě on/ona vhodným kandidátem/kou pro tuto profesi a c) oblasti, činnosti či povolání, ve kterých by chtěl/a znalosti psychologie ve svém budoucím profesním životě uplatnit.
III) maturitní vysvědčení případně vysvědčení z posledního ukončeného ročníku střední školy (např. z 3. ročníku) k nahlédnutí nebo kopie těchto dokumentů (kopie NEMUSÍ být ověřené!),
IV) seznam prostudované literatury,
V) doklady o absolvovaných stážích, praxích či kurzech, studentské odborné práce atp.,
VI) stručný strukturovaný životopis (CV).
Katedra psychologie FF UP, Vodární 6, 771 80 Olomouc. Mapa
2. Gestaltismus – tvarová psychologie
3. Behaviorismus a jeho předchůdci
4. Psychoanalýza – S. Freud
5. Individuální a analytická psychologie – A. Adler, C. G. Jung
6. Kulturní psychologie – K. Horneyová, E. P. Fromm, H. S. Sullivan
7. Logoterapie – V. Frankl
8. Humanistická psychologie – A. Maslow, C. Rogers
9. Kognitivní psychologie
2. Pozornost – typy, vlastnosti, poruchy.
3. Spánek a snění – fáze spánku, teorie snění.
4. Senzorické procesy – podnětové prahy, dělení smyslových orgánů, popis jednotlivých smyslů se zaměřením na zrak a sluch.
5. Vnímání – zákony organizace percepčního pole, rozpoznávání objektů, trojrozměrné vidění, vnímání zdánlivého pohybu.
6. Učení – habituace, imprinting, klasické a operantní podmiňování.
7. Paměť – kognitivní modely paměti, zapomínání a jeho příčiny.
8. Motivace, dělení motivů, teorie potřeb, nejdůležitější sociální motivy.
9. Emoce – expresivní a fyziologická složka emocí (poplachová reakce). Primární emoce. Afekty, nálady, citové vztahy.
2. Faktory ovlivňující vývoj, výběr ze známých teorií a periodizací vývoje
3. Prenatální období, novorozenec, kojenec
4. Období batolete, předškolní věk
5. Vstup dítěte do školy, mladší školní věk
6. Období dospívání
7. Dospělost
8. Stárnutí, stáří, smrt
2. Sociální percepce, formování dojmu, atribuční procesy
3. Socializace, vliv rodiny a prostředí, mechanismy
4. Komunikace (komunikační procesy, verbální a neverbální komunikace)
5. Zátěžové situace, agresivita a agrese
6. Postoje, složky postojů, jejich regulační význam
7. Skupiny, různá dělení skupin, vztahy ke skupině
8. Altruismus a prosociální chování
9. Sociální vliv a osobní kontrola (konformita, kompliance, obedience)
2. Metody a modely výzkumu osobnosti (experiment, statistická analýza, idiografický a nomotetický přístup)
3. Současné koncepce osobnosti (psychoanalýza, teorie rysů, humanistický přístup, sociálně-kognitivní přístup)
4. Skladba, dynamika a vývoj osobnosti
5. Temperament
6. Charakter
7. Morálka
8. Frustrace, úzkost, konflikt
9. Pojem a složky Já
10. Poruchy osobnosti
2. Zdraví a nemoc: vymezení pojmů s ohledem na psychosomatické a somatopsychické souvislosti, jednotlivé modely zdraví a nemoci, bio-psycho-sociálně spirituální model zdraví a nemoci.
3. Historie klinické psychologie: jednotlivé myšlenkové směry odvozené od psychoterapeutických škol.
4. Teorie stresu a zvládání náročných životních situací: stres, životní událost, krize, trauma, obranné mechanismy, strategie zvládání stresu.
5. Salutoprotektivní činitelé na straně osobnosti a prostředí: Sense of koherence, Hardiness, Resilience, Locus of control, Self – efficacy, sociální opora.
6. Organické duševní poruchy: základní vymezení, příklady organických poruch.
7. Psychóza: význam tohoto pojmu, základní vymezení, příklady poruch psychotického spektra.
8. Úzkostné poruchy: význam pojmu neuróza, základní vymezení, příklady úzkostných a neurotických poruch.
9. Poruchy osobnosti: význam pojmu, historický význam pojmu psychopatie, příklady poruch osobnosti.
10. Poruchy psychického vývoje: pervazivní vývojové poruchy, základní vymezení, příklady.
2. Dělení nervové soustavy (CNS, PNS). Mozkomíšní mok. Mícha hřbetní.
3. Periferní nervový systém – hlavové a míšní nervy, autonomní nervový systém.
4. Mozkový kmen, mozeček, mezimozek, limbický systém – součásti, centra, funkce.
5. Koncový mozek – stavba, centra, vztah k psychickým funkcím. Bazální ganglia.
6. Charakteristika a princip funkce smyslů. Ústrojí zrakové, sluchové, orgány polohy a pohybu, chemoreceptory (čich a chuť).
7. Žlázy s vnitřní sekrecí a jejich produkty.
8. Imunitní systém – složky a funkce. Vazby regulační trojice systému nervového, hormonálního, imunitního.
9. Buňka – stavba, funkce, organely, dělení. Základní typy tkání.
10. Soustava kosterní a svalová – stavba a funkce, dělení. Stavba a funkce kůže.
11. Srdce, krevní oběh, krevní a lymfatické cévy. Složení a funkce krve.
12. Stavba a funkce dýchací a trávicí soustavy.
13. Ledviny a vývodné cesty močové – stavba a funkce.
14. Rozmnožovací soustava – stavba a funkce ženského a mužského genitálu.
2. Sociální psychologie práce (předmět oboru, mezníky vývoje, základní pojmy)
3. Psychologie v personalistice a řízení lidských zdrojů (pojmy: analýza práce, psychické předpoklady pro výkon práce, nábor a výběr, adaptace, hodnocení, odměňování, vzdělávání, reorganizace, outplacement)
4. Psychologie v managementu (manažerské funkce, činnosti a techniky, řízení versus vedení, styly vedení a řízení, osobnost manažera/manažerky)
5. Pracovní výkon a řízení výkonnosti (ovlivňující proměnné výkonu a výkonnosti, psychologická smlouva, přístupy k řízení výkonosti – Management by objectives, Key performance indicator, Balanced scorecard)
6. Pracovní motivace (ovlivňování zaměstnanců, obecné teorie motivace a jejich aplikace v psychologii práce, teorie motivace pracovního jednání)
7. Jednotlivec a tým v pracovním procesu (způsobilost, kvalifikace, kompetence, týmové role a normy, týmová synergie)
8. Organizační kultura (vymezení pojmů, struktura a prvky kultury, příklady teorií a typologií, význam organizační kultury)
9. Uplatnění moderních technologií v psychologii práce a organizace (virtuální týmy, počítačové a síťové psychodiagnostické metody, význam sociálních sítí pro psychologii práce a organizace)
Magisterské navazující studium jednooborové psychologie Délka studia: 2 roky Charakteristika oboru Navazující magisterské studium v rozsahu dvou let poskytuje v rámci povinných předmětů hlubší znalosti a dovednosti v oblasti klinické psychologie, pedagogické a školní psychologie a psychologie práce a organizace. Kreditní systém (celkový limit 120 kreditů) dále umožňuje výběr povinně volitelných a volitelných předmětů dle konkrétního zaměření studenta v základních i dalších aplikovaných disciplínách (např. dopravní psychologie, poradenská psychologie, forenzní psychologie aj.) a rozšiřuje tak jeho znalosti a dovednosti. V souladu se standardy systému Europsycholog také na počátku studia volí student téma diplomové práce, jejíž obhajoba je v závěru studia součástí státní závěrečné zkoušky. Profil a uplatnění absolventa Cílem programu je příprava studenta k výkonu odborné práci psychologa ve zdravotnictví, školství, poradenství, sociálních službách, státní správě či v oblasti psychologie práce a organizace, nebo k dalšímu studiu a působení v akademické sféře a institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Požadavky přijímací zkoušky Předpokladem přijetí ke studiu do magisterského navazujícího studia psychologie je absolvování bakalářského studia jednooborové psychologie. Doklad o ukončení studia v tomto oboru (v případě ukončení Bc. studia ještě před termínem přijímacích zkoušek) nebo potvrzení o studiu jednooborové psychologie na katedrou předepsaném formuláři (v případě konání státních zkoušek až po termínu přijímacích zkoušek) zašlete nejpozději do 30. 4. daného roku na adresu: Filozofická fakulta UP, Studijní oddělení, Křížkovského 10, 771 80 Olomouc. Uchazeči, kteří požadovaný doklad nebo potvrzení do uvedeného dne nepředloží, nebudou pozváni k vykonání přijímací zkoušky! Absolventi a studující z Katedry psychologie FF UP v Olomouci toto potvrzení dodávat nemusí, budou dohledáni na základě záznamů na studijním oddělení FF UP. Přijímací řízení na magisterské navazující studium psychologie je dvoukolové. V prvním kole uchazeč absolvuje oborový písemný test, který trvá 50 minut a má 60 otázek (výběr jedné správné odpovědi z 5 nabízených možností) vycházejících z následujících okruhů: Znění testů z uplynulých let je zveřejňováno na webu FF UP v sekci Testy a zprávy z přijímacího řízení. Výsledky písemného znalostního testu jsou převáděny na percentily (v rozsahu 0 – 100). K ústnímu pohovoru v 2. kole bude pozváno cca 80 uchazečů v prezenční a cca 95 v kombinované formě. Jsou to ti, kteří se v písemném testu umístili mezi nejlepšími (celkový počet postupujících se může v řádu jednotek mírně lišit, neboť stejného celkového percentilu může na hranici přijetí dosáhnout více uchazečů). Jejich seznam bude spolu s rozdělením do zkušebních komisí zveřejněn zde na stránkách Katedry psychologie a na internetové stránce FF UP v sekci Přijímací řízení – průběžné informace. Uchazeč si s sebou k ústnímu pohovoru donese diplom z Bc studia psychologie včetně diploma supplement (pokud jej již má k dispozici), dále přehled známek ze zkoušek během dosavadního Bc studia (například sjetina ze studijní agendy nebo papírový index atp. – nemusí být ověřený ze studijního oddělení, stačí obyčejné kopie či vlastní výtisk), bakalářskou diplomovou práci, kopie posudků na bakalářskou diplomovou práci, případně výzkumný záměr na budoucí magisterskou diplomovou práci, seznam prostudované literatury, strukturovaný životopis (CV) a případně doklady o absolvovaných stážích, praxích či kurzech. Uchazeč u ústního pohovoru prokazuje znalosti a dovednosti důležité pro studium psychologie, což posuzuje minimálně tříčlenná komise na základě uchazečem předložených materiálů a odpovědí uchazeče na jednu losovanou znalostní otázku z oboru psychologie v rozsahu Bc. studia jednooborové psychologie (viz okruhy ke státní bakalářské závěrečné zkoušce na webu Katedry psychologie FF UP). Ústní přijímací zkouška je hodnocena v rozsahu 0 – 100 bodů. Body z ústní zkoušky a výsledný percentil z písemného testu se poté přepočítají do celkového výsledku přijímacího řízení (opět v rozsahu 0 – 100 bodů) s tím, že percentil z písemného testu v prvním kole má váhu 20 % a výsledek ústní části přijímacího řízení v druhém kole má váhu 80 %. K přijetí je poté navrženo cca 50 uchazečů v prezenční a cca 40 v kombinované formě, což je dáno kapacitou oboru. Jsou to ti uchazeči o studium psychologie, kteří se na základě celkového výsledku přijímacího řízení umístili mezi nejlepšími. Místo konání obou kol přijímacích zkoušek: Aktuální informace týkající se průběhu přijímacích zkoušek sledujte též na stránkách Filozofické fakulty. Informace o obsahu přijímacích zkoušek najdete též v Katalogu studijních oborů.
Navazující magisterské studium
SelectShow>
Akademický titul: Mgr.
Studium garantuje: doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.
Kontakt na katedru: Lenka Molnárová – asistentka
tel.: 585 633 501, e-mail: lenka.molnarova@upol.cz
Vodární 6, 772 00 Olomouc
www.psych.upol.cz
Absolvent je schopen se samostatně a odpovědně rozhodovat v měnících se podmínkách a souvislostech, má schopnost sebereflexe a reflexe vlastních kompetencí a pozitivní přístup ke kontinuálnímu vzdělávání a seberozvoji. Disponuje také argumentačními dovednostmi a schopností vysvětlit i složitější myšlenky, formulace či doporučení jazykem a formou srozumitelnou i laikům. Má rozvinuté komunikační dovednosti, je trpělivý, schopný empatie, dokáže aktivně naslouchat, poskytovat efektivní zpětnou vazbu i vyjednávat. Je schopen komunikace a práce v multidisciplinárním týmu a dodržuje etické principy při jednání s lidmi.
Absolvent studia psychologie bude vybaven současnými poznatky psychologické vědy, bude schopen samostatně řešit teoretické i praktické problémy, aplikovat adekvátní psychologické poradenské, statistické i diagnostické metody. Bude schopen samostatného vykonávání psychologické profese v oblasti rodinného, pedagogického a školního poradenství, v oblasti psychologie práce, forenzní, dopravní psychologie i v jiných oblastech společenské praxe. Po absolvování příslušného postgraduální průpravy se může uplatnit jako klinický psycholog ve zdravotnictví nebo ve výzkumných a vzdělávacích institucích.
Absolvent navazujícího magisterského studia využívá kompetence získané v Bc. studiu a doplňuje je o hlubší poznatky z oblasti klinické psychologie a neuropsychologie, psychodiagnostiky, poradenské psychologie, pedagogické a školní psychologie, psychologie práce a organizace a jiných aplikovaných disciplín. Orientuje se v problematice duševních onemocnění a závislostí, ovládá testové, klinické a psychofyziologické metody, dokáže administrovat psychodiagnostické nástroje a interpretovat i biologické signály. Umí posoudit funkčnost rodiny, rozumí specifikům práce se žákem a školním kolektivem, zná specifika poradenské práce s jedincem, párem i rodinou. Dovede uzavřít kontrakt s klienty a vést poradenský proces, je schopen poskytovat podpůrnou psychoterapii, orientuje se v základních principech krizové intervence a je schopen samostatné práce za předpokladu systematické supervize. Zároveň dovede provést a vyhodnotit diagnostické vyšetření, sepsat závěrečnou zprávu, navrhnout jasná a konkrétní preventivní, intervenční či vzdělávací opatření a vyhodnotit jejich efektivitu.
Student navazujícího magisterského programu by již také měl znát základy metodologie výzkumu ve společenských vědách a v rámci navazujícího studia své znalosti dále prohlubovat a rozšiřovat o složitější metody a postupy. Absolvent zvládne vytvořit ideově-technický plán a sepsat výzkumný záměr v kvalitě vhodné pro podání žádosti o drobnou finanční dotaci (např. pro studentské výzkumy), a tento plán jakož i výsledky výzkumu obhájit a prezentovat před publikem. Absolvent nMgr. studia je kompetentní pro analytickou, plánovací a intervenční činnost v oboru psychologie práce a organizace, k výkonu profese psychologa v rámci samostatné praxe, ve zdravotnictví, sociálních službách, ale i ve školách, stávajících poradenských zařízeních a institucích.
Katedra psychologie FF UP, Vodární 6, 771 80 Olomouc. Mapa
Zde naleznete informace o studiu psychologie v rámci programů celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů realizovaných za úplatu podle § 60 odst.1 Zákona 111/98 Sb. o vysokých školách, v platném znění. Následují informace o povinnosti účastníka CŽV dle paralelních akreditovaných studijních oborů se zájmem o řádné studium prostřednictvím prominutí přijímací zkoušky. Katedra psychologie FF UP Olomouc umožňuje studentům CŽV požádat děkana FF UP o prominutí přijímací zkoušky v souladu s níže uvedenými kritérii: V průběhu prvního ročníku CŽV musí účastník postupovat následovně: Do 15. 7. účastník obdrží písemnou informaci o prominutí/neprominutí přijímací zkoušky a dalším postupu. Vzhledem k přechodu na nový systém akreditací a změny ve studijních plánech jednotlivých oborů účastníky CŽV, kteří nastoupí v akad. r. 2018/19, nebude možné zařadit do dalšího ročníku řádného studia v akad. r. 2019/20. S ohledem na koncepci nových studijních programů od akad. r. 2019/20 bude uznání atestací v řádném studiu možné v rámci předmětů A, B, C, ale jejich struktura a obsah se mění. Student může po přijetí do řádného studia (po splnění podmínek přijímací zkoušky nebo jejím prominutí) zažádat o uznání získaných studijních atestací (kredity za takto uznané studijní povinnosti nesmí převyšovat 60% kreditů potřebných k ukončení studijního oboru, pro který jsou studijní povinnosti uznávány). Žádosti se vyřizují na základě vyjádření katedry. V případě dotazů kontaktujte referentku celoživotního vzdělávání: Branka Čačkovićová http://icv.ff.upol.cz/index.php/studijni-programy-v-czv/podminky/
Možnost prominutí přijímací zkoušky studentům CŽV dle paralelních akreditovaných studijních oborů
SelectShow>
V případě neprominutí přijímací zkoušky bude účastníkovi zaslána pozvánka k přijímací zkoušce (nejpozději do 31.7.).
Písemná žádost se podává děkanovi FF UP prostřednictvím Institutu celoživotního vzdělávání FF UP na adresu Tř. Svobody 26, Olomouc 779 00.
Přijímací zkoušky do řádného studia se konají v mimořádném termínu přijímacích zkoušek na FF UP, obvykle začátkem září daného kalendářního roku.
branka.cackovicova@upol.cz
Tel.: 585 633 654